Who the hell is Oli Egler!?
  #BTW  

Úskalí moderního feminismu

„Jsi feministka? Ne? Tak to feminismu nerozumíš, a nevíš, co je pro tebe dobré!”. Slovníková definice, aktivisté i naše oblíbené celebrity jej vykreslují coby altruistickou snahu získat a udržet „politickou, ekonomickou a sociální rovnost pohlaví”. A pokud se bavíme o rovnosti příležitostí, pod tím se velmi ráda podepíšu. Praxe však ukazuje něco jiného… 

Úskalí moderního feminismu
  #BTW  

Nový trend: Cancel culture 

And Now for Something Completely Different...

Nový trend: Cancel culture 

Co je cancel culture (kultura rušení)? Stručně řečeno odvolání veřejné podpory či bojkot osob, produktu nebo společnosti s jejímiž výroky a činy nesouhlasíte. To se může vztahovat na jeden výrok na Twitteru starý i 10 let. Odehrává se primárně (nikoliv však výlučně) na sociálních sítích. „Zrušený” jedinec či značka může být na základě tlaku veřejnosti ostrakizována sociálně i profesně.

Přehodnocení módního průmyslu 

Už dlouho před úderem pandemie mnoho insiderů zastávalo postoj, že je módní průmysl nestabilní a „neudržitelný”. Značky se dostaly do smyčky, která se v dlouhodobé perspektivě mohla stát spíše oprátkou nejen pro designery, ale i pro celou industrii…. Perfektní načasování pro změnu. 

Přehodnocení módního průmyslu 

Proč “hezká” móda nestačí

Proč “hezká” móda nestačí

Několik let zpátky jsem nadšeně psala o týdnech módy, o nových kolekcích, snažíc se nikoho neurazit, a vyzdvihovat lokální návrháře, jak to jen jde. Vždy jsem zastávala názor, že ať jsou kolekce (či samostatné kusy z ateliéru, co nikdy nespatří světla reflektorů přehlídek) jakékoliv, návrhář i krejčí do toho dali čas, peníze, pot a mnohdy i slzy. Nemluvě o chronickém deficitu spánku a ztrátě mentální stability. Móda je také ryze subjektivní záležitost – například popularizaci high waist kalhot mnoho mužů stále nese velmi těžce. Čím víc kolekcí mi však prochází rukama i očima, tím více si uvědomuji, že přeci jen je něco špatně. 

Je VOGUE ještě relevantní?

Je VOGUE ještě relevantní?

Tento měsíc mi přišel poslední, předplacený výtisk časopisu Vogue, a to společně se složenkou a upoutávkou na další předplatné.
Moje ruka automaticky sáhla po složence s myšlenkou “samozřejmě, že si to chci prodloužit!”, ale těsně před jejím umístěním do peněženky jsem se zastavila, a zapřemýšlela…

FYI: Pro hatery, kteří si myslí, že tu budu házet špínu na šéfredaktorku, nebo kritizovat práci jiných – prosím, opusťte tento příspěvek, nic takového se nekoná!