Who the hell is Oli Egler!?

MBPFW DAY II.

Umprumská šestka, Aleš Hnátek, NANICHE, Denisa Dovala, Valerie Jurčíková, Zoltán Tóth a Petra Kubíková

UMPRUM(ská šestka) 

Studentské přehlídky patří k mým nejoblíbenějším. Jejich kreativita není omezována komerčním elementem, preferencemi zákazníků, ani aktuálními módními trendy. Je to zcela volná disciplína…
Letošní “UMPRUMSKÁ ŠESTKA” byla sestavena z již známých jmen, ochutnávku jejichž tvorby jsme již mohli zaznamenat v předchozích letech.

 

Natálie Napovímová 
Kolekce “Exuviae” zrcadlila vztah těla a oblečení. Nekonečné vrstvy jemného hedvábí něžně zahalovaly tělo do beztížných oblak, mezitím, co kalhoty denimového střihu se pevně omotávaly kolem kotníků díky precizní práci s materiálem. Červené mini tělo zároveň odhalovaly a současně viditelně svazovaly do tuby s pelerínovým rozparkem na rukou, vyjadřujíc tak intimní dialog mezi tělem a materiálem.

 

Zoltán Tóth 
Diplomová práce návrháře byla konceptuálně zasazena do udržitelnosti. Ze své plnohodnotné kolekce, kterou prezentoval ten samý den pod záštitou VIRVAR tak vybral několik výrazných kusů coby teaser, kterým nás navnadil na večerní program. (Viz níže)

Natálie Dufková 
Kolekce “HER” se nesla v romantickém a něžném duchu NANICHE. Ručně skládané volány na černých košilových šatech rozbíjely strohost, a sofistikovanost jednoduchým kapesníkovým šatům zas dodávala jemná krajka, kterou návrhářka získala od společnosti TOPAK. Stejně, jako mnoho jejich kolegů se i Dufková snaží dbát na získávání materiálů z lokálních zdrojů a zároveň dodržovat vysoký standard zpracování. I ona odtajnila jen část své práce, kterou plnohodnotně představila již na samostatné večerní akci pod záštitou VIRVAR. (Viz níže)

 

Agáta Seeháková
Konceptuálně jedna z nejzajímavějších prací s názvem “Ctrl+c/Ctrl+v” vznikala souběžně s knihou ilustrací Ateliéru designu a obuvi, kterou Seeháková tvořila. V rámci “mapování” kolegů se tak zrodila myšlenka o vědomé imitaci či kopírování, a s ní i (doposud nikdy) nezodpovězená otázka její adekvátní hranice. Na první pohled si ani to nejtrénovanější oko módního kritika nemohlo všimnout oné implicitní podoby jejich spolužáků, která se však skrývala v každém modelu. Elementy tvorby každého člena “Umprumské šestky” se tak vědomě promítly v různých střizích a barevných kombinacích. Pokud by všechna vykrádání v módním světě vypadala jako tento “Seehákovský hlavolam”, právníci velkých domů by přišli o práci.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

Alexandra Gnidiaková 
Kolekce “Persona” vychází z národního folklóru. Gnidiaková přenesla archetypální charaktery loutkových postav do vizuální podoby. Skloubením vlastní představivosti podpořenou historicky-lidovými elementy kostýmů v podobě velkých knoflíků na péřových sakách, masivních ramen (konstrukčně připomínající rozkvetlé růže) a barevné symboliky byla schopna vytvořit klauna, kašpara, mlynáře, principála, i persónu beze jména – to vše za pomoci starých deadstock materiálů.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

Tomáš Němec
Nevyhnutelná koexistence umělé inteligence a lidí přinese v budoucnu (“2053”) novou průmyslovou revoluci. Virtuální realita nahradí běžný život, a příroda zmizí z našich životů. Pro svou destopickou kolekci Němec vegeneroval pomocí AI ve spolupráci s grafikem Matějem Vojtušem zatím neexistující (či neobjevenou) přírodninu, která zdobila celou diplomovou práci návrháře. Digitální “floral” motivy s využitím pixelového rastru v různých barevných kombinacích pokrývaly těla modelek jak v podobě přiléhavých catsuits, balónových mini imitujících při pohybu živé organismy, tak i masivních, precizně prošívaných pufferů s 3D texturou.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

 

Aleš Hnátek
Vítěz soutěže Van Graaf Junior Talent hladce navázal na svou dosavadní tvorbu. Stavebním kamenem byly opět upcyklované materiály získané ze starých (čti vintage nebo retro) kusů nábytku – pohovek a křesel. Omezené množství, nesourodé kusy a navíc materiál neuzpůsobený k nošení na první pohled vzbuzuje dojem zcela zbytečného harakiri. Na druhou stranu však ona dobrovolná limitace mnohdy návrháře nutí vytvářet zcela nové formy, odlišující od klasických kusů šatníku, po kterých (pod)vědomě prahneme. Díky kombinaci různorodých materiálů tak klasické kapesníkové šaty nabyly unikátních cut-outů a rozparků, či naopak pomohly uzpůsobit přebytečnou metráž k dotvoření zavinovacího elementu na tunikách. Kontrastní barevné a texturové prvky dodaly kolekci nebývalou svěžest, a dokázaly tak plně přenést věk materiálu do pozadí (či jej spíše kompletně eliminovat). Kolekce voněla módní novotou – byla svěžím dechem jako pro fashionisty, tak i pro ortodoxní vyznavače udržitelnosti, přičemž nepostrádala jistý komerční charakter.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

NANICHE by Natálie Dufková
Všechny odstíny ženskosti. I tak by se dala pojmenovat kolekce Natálie Dufkové, která sloučila elementy vrstveného streetwearu z Disconnected Interfaces (2020) a předchozí kolekce. Od průhledných slip na špagetových ramínkách, transparentního šifonu a hedvábí symbolizující svobodného ducha ženy, přes asymetricky nabírané balónové sukně a dekonstruované halenky, až po masivní, objemné volány s nádechem punku ve stylu Simone Rocha. Ústředním tématem “HER” byla křehkost, jejíž symboliku ilustrovalo velké množství krajky (od české společnosti Topak). A ta, jak jsme zjistili, může mít mnoho podob a (vizuálně explicitních) nuancí.

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

Denisa Dovala 
Autorské potisky jsou alfou a omegou návrhářčiny tvorby. Pro tuto sezónu se rozhodla vytvořit abstraktní kresbu inspirovanou mimozemskými bytostmi a tématem nekonečného vesmíru. Splývavé šaty koncentrující pozornost na ženských křivkách (které se již staly jejím poznávacím znamením) byly tentokrát obohaceny o “skalnatá” ramena, ve kterých jsme mohli rozeznat její Van Graaf kolekci (2019). Z dálky tak bylo složité rozeznat, kde končí print a kde začíná 3D konstrukce. Volné kusy však odhalovaly i rubovou stranu látek, jež byly čistě bílé, což mírně kazilo efekt, a kvůli “alien” cut-outům se splývavé kusy místy rolovaly nahoru, deformujíc tak její osobitý print.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

Valerie Jurčíková
Polyuretanová hmota je materiál, o jehož existenci se nikdo z nás doposud ani nedomníval. Ve skutečnosti se jedná o výplň pneumatik, který bychom jen těžko hledali ve složení našeho každodenního nošení, jelikož není apriori určen pro potřeby textilního průmyslu. Alespoň zatím ne. Návrhářka se však rozhodla na něm postavit celou letní kolekci, což byl ve finále match made in heaven. “Posedlost”, kterou materiál symbolizuje, se ze začátku nenápadně vplíží do našeho života, nad nimž postupně přebírá veškerou vládu – stejně, jako v kolekci. Zprvu jej proto vidíme jen v podobě kabelek, omotaných kolem rukou jako hada, jenž vizuálně umocňuje kontrast s hladkými liniemi bavlněných chemise a setů v pudrových tónech. S gradací kolekce se ona posedlost objevuje stále častěji, a to v podobě topů či sukní, jejichž textura připomíná vyhlazené vlasy, které se postupně zamotávají do těch nejbizarnějších podob, reflektující to, jak nás ona obsese časem dokáže zcela pohltit. Kolekce svou promyšleností, konceptem i využitím netradičního materiálu připomínala tvorbu Husseina Chalayana, který je jako jeden z mála považován za opravdového umělce mezi návrháři. A právě tímto přirovnáním vzdávám návrhářce tu největší poklonu, kterou umím vyjádřit.

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

Zoltán Tóth 
Na letošního absolventa magisterského studia UMPRUM pějí slávu všichni módní kritici již od samého začátku, a to zcela zaslouženě. Jeho práce nepůsobí “česky” – nesází na jistotu, a díky tomu posouvá hranice lokální módy na úroveň světovou. Pod vedením Liběny Rochové se i tento wunderkind letos soustředil na problematiku udržitelnosti. REcyklace, REnovace, REdefinice. Hra s formou, texturou i barvami byla promyšlena do posledního detailu. Klasické kusy v podobě kalhotového kostýmu, kabátu a a-line šatů nesly autorský potisk konstrukčních detailů krejčovského střihu v pastelových tónech, jež navrhl Juraj Straka (pracující dlouhá léta pro dům Schiaparelli a Dries van Noten), které se barevně přelévaly se mezi sebou. Řasené, zavinovací, uzlové sukně/šaty zapadaly jak do konceptu (mohou být nošeny na více způsobů), tak i do vizuálu – díky zachování geometrických linií siluet. Ty doplnil návrhář o pleteniny v podobě šál, či multifunkčních kusů pasujících přes kapesníkové šaty i samostatně jako sukně, a díky barevným přechodům na maxi svetrech s balónovými rukávy neporušil ostrou geometrii kolekce ani tento “něžný” materiál. O pleteniny se postaral ateliér Ivany P., a Lucie Koldová (navrhující pro českou značku AlexMonhart) zprostředkovala REdesign brýlí pro celou kolekci. Použité materiály měly certifikát GOTS, a recyklovaný polyester a polyester měly certifikát GAS a ECONYL®.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

Petra Kubíková
Japonská estetika ovlivnila v osmdesátých letech módní svět natolik, že mnozí návrháři dodnes ortodoxně dodržují její principy technicky i esteticky. K takovým návrhářům patří i Petra Kubíková, jejíž “Axis Mundi” bylo letos inspirováno (pod)zemí a nebem. Zaoblené formy kabátů a bomberů a konstrukční detaily ve tvaru půl/kruhů odkazovaly na chod země (kolem své osy), zatímco rovné linie šatů a 3D textura materiálů na krátké kápi a přehozu imitovala osu samotnou. Černo-bílou paletu rozbila tentokrát pastelově lilou, fialovou a mouve coby symbol mystiky a duchovna. Místo dekonstrukce se soustředila na jednodušší linie, což dalo vyniknout kráse transparentního šifonu a saténu.

 

Foto: Mercedes Benz Prague Fashion Week

 

share

Napsat komentář

Login with

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *