Who the hell is Oli Egler!?

Kůže vs denim: boj o mužskou přízeň stále trvá

Nedávno se mě můj kolega z deníku METRO zeptal, co se "víc chlapské - kůže nebo denim?". Na takovou otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Oba ikonické kusy mají svojí historii, i (pop) kulturní reference.

Denimová bunda

Neexistuje snad více „Americká věc”, než právě džínová bunda. Byla vytvořena kolem roku 1880 Levi Straussem – zakladatelem Levi’s, a primárně byla určena kovbojům, horníkům a železničářům jako pracovní oděv. Původně vypadala spíše jako košile. Začátkem nového století byla přidána jedna náprsní kapsa a řemínek s přezkou na zádech. 

V rámci obou světových válek byl denim hojně využíván v rámci armády, a to hlavně u námořnictva, kde byla džínová košile/bunda součástí uniformy. Byla velmi praktická a vypadala stylově, proto se adaptovala po válce i do civilu. V 50. letech se stala symbolem rebelů a „mladých kriminálníků”, kteří se chtěli podobat hollywoodským (anti)hrdinům jako James Dean, Steve McQueen, Malboro Man i Elvis Presley (Jailhouse Rock). 

 

 

V 60. letech Levi’s představil „trucker jacket” (Type III), který se nejvíce podobá tomu, jak jej známe dnes. Získal popularitu i v rámci světových hudebních a politických subkultur – skinheadů, punkerů, hippies, grunge, rockerů, metalistů a posléze i hip-hoperů. Ve stejné době džínovou bundu začali nosit i vysokoškoláci jako protestní uniformu proti válce ve Vietnamu a rasové segregaci, a na mnohých školách ji proto zakázali. Nosil ji John Lennon a Abbie Hoffman (zakladatel politického hnutí Yippies). Stala se tak kulturním symbolem, a byla zkrátka VŠUDE! 

 

 

Byla to také jedna z prvních unisexových položek šatníku, vypadající dobře jak na mužích, tak na ženách (ve 40. letech v ní byla vyfocena Marilyn Monroe a prodeje šli rázem nahoru). Poté, co denim zaplavil ulice, se do produkce podobných stylů vrhli i luxusní značky a džínová bunda se tak stala neodmyslitelnou, univerzální položkou našich šatníků.  

Džínová bunda se nyní popularizovala díky hipsterům a jejich „lamberjack” looku – s pořádným plnovousem a flanelovou košilí. Je praktická v rámci neformálních aktivit, pohodlná, a díky obrovskému výběru barev i střihů si ji může vybrat podle svého gusta i podle typu postavy. Důležité je vybrat si tu, která vám bude sedět, jinak riskujete velké faux pas. Je relativně jednoduchá na údržbu a (ta správně vybraná) sluší každému muži, třeba v kombinaci s úzkými džíny, klasickým rolákem, jednoduchým tričkem nebo košilí v tlumených barvách. Mladí muži to mají v tomto směru jednodušší – sluší jim vše. Čím jste však starší, a snažíte se působit profesionálněji – tím složitější je denimovou bundu nosit. Není to však nemožné – s úzkými kalhotami nad kotníky, bílou košilí (klidně s kravatou) a semišovými loaferami či mokasínami vypadá fantasticky, ale bez inspirace na instargamu to raději nezkoušejte.
Nejlepší denimové bundy (na zakázku) u nás dělá Taylor’s Lab

 

 

 

Kožená bunda 

Původ kožené bundy sahá do začátku 20.století, kdy sloužila v rámci 1.světové války jako součást německé pilotní uniformy.
V roce 1928 se tímto lookem inspiroval Irving Schott a navrhl první motorkářskou bundu pro Harley Davidson. Pojmenoval podle své oblíbené značky doutníků – The Perfecto. Na rozdíl od „aviátorské” verze měla namísto knoflíků zip. V rámci 2.světové války zaznamenala kožená pilotní bunda také malé updaty – zúžila se (pro lepší mobilitu) a přidal se kožešinový límec (podobné tomu, co měl na sobě Maverick z Top Gun). Ke konci války byla nahrazena z praktických důvodů textilním bomberem, ale to nezastavilo koženou bundu v tom, aby se stala ikonickým kusem oděvu napříč 20. stoletím.

 

 

Největší „boost” jí přinesl Hollywood a popkultura. Ikonická postava Marlona Brando ve filmu The Wild One z toku 1953 (podle skutečných událostí z AMA setkání motocyklových fanoušků roku 1947 v Kalifornském Hollisteru) inspirovala celou generaci rockerů (rockers) v Británii a Greasers v USA. Look adaptovali fanoušci rock’n’rollu, který byl symbolem jisté revolty proti nudným a konzervativním 50tkám. Mladý, pohybově nadaný Elvis, a následně největší hit Billa Hayleyho „Rock Around the Clock” (1955) doslova hypnotizovali svou energií. Greesers byli „praví chlapi”, co milovaly trable, hezké ženy, motorky, a hlavně svoje vlasy. Stačí si vzpomenout na Weda „Cry-Baby” Walkera, nebo celý gang Johna Travolty z Pomády, a vše vám bude jasné. V 60. letech si koženou budu oblékli i Beatles, a deset let po nich Ramones, Duran Duran i Sex Pistols. Krom hudebních fanoušků si tento kus oděvu našel místo i v šatníků politických aktivistů, a to hnutí Black Panthers a feministek. Našlo si své velké příznivce i v rámci gay komunity – vzpomeňme si na kultovní Cruising s Al Pacinem z roku 1980, nebo na starou dobrou Modrou ústřici. 

 

 

Nálepka „rebela” ke kožené bundě zkrátka patří, a to i v moderním podání – ať už se jedná o nekonvenčního archeologa Indiana Jones, Tylera Durdena z Fight Club, Maxe Rockatansky z Mad Maxe nebo Terminárora. 

 

 

 

Na rozdíl od džínové bundy je zde menší riziko „nesprávného” výběru. Černá je pro začátečníky, jiné barvy pouze pro pokročilé. Perfektně v ní vypadají muži všech velikostí i věkových kategorií. Hodí se k ní zkrátka cokoliv – košile (s kravatou i bez), trička i mikiny, klasické kalhoty i džíny, a dá se nakombinovat i tak, aby působila více formálně. Nejdůležitější je si vybrat střih, který vás bude dlouho bavit – proto se držte spíše klasiky bez přebytečného množství detailů a metalických elementů. Na rozdíl od džínoviny je o něco dražší, ale investujete do kvalitního materiálu (a ať vás ani nenapadne kupovat levnou koženku!) – vydrží vám dobrou dekádu.
Kvalitní bundy z dobré kůže dělá naše česká KARA (nyní pod vedením Jana Černého) : https://www.kara.cz 

 

 

share

Napsat komentář

Login with

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *