Who the hell is Oli Egler!?

Zoltán Tóth SS2020

“kolekce 3”

Říkejte tomu “Hype”, “Boom”, “Wow-efekt”…
Z přehlídky Zoltána Tótha neodcházel “bez emocí” nikdo. Živá hudba Pražské komorní filharmonie udělala rozhodně své, a oblečení.. Well – posuďte sami…

Odvážně. Nečekané. Průbojné.

Zoltán Tóth zvolil pro svou letní kolekci velmi složitý koncept, který mohl být buď obrovským úspěchem, nebo masivní prohrou.

Vycházel z fotografií Michala Pudelky, Evelyn Benčičové a Márie Švarbové, a jejich postmoderního, unifikovaného světa socialistické společnosti, zachycujícího paradox izolace a osamění v rámci skupiny.  

Tvoření 2D modelu “na rovné ploše”, který následně ožívá, a získává plnohodnotnou formu ve chvíli, když se obleče na tělo modelky, není novým konceptem. Issey Miyake a jeho A-POC z roku 1999 také vycházel z konceptu transformace dvojrozměrného oblečení na trojrozměrném těle.
Technika však není jednoduchá, a ve světle “nositelných” trendů fashion weeku se ji návrháři často vyhýbají.

Na rozdíl od Issey Miyake byl však Zoltán Tóth schopen onen koncept přivést blíže k aktuálním preferencím moderního zákazníka, a spojit tak (architektonický) design, všeobecně líbivou estetiku, a dodat navíc glamour efekt.

Z jeho návrhů rozhodně vyzařoval jistý rukopis Ann Demeulemeester, v jejíž dílně strávil designer půl roku v rámci stáže. Z kolekce vyzařovala uvolněnost a zároveň pečlivá propracovanost střihů a forem, tvořící jeden celek s ženou, nesoucí ono mistrovské dílo na sobě. (Můj) Největší obdiv získal zavinovací “pink look” sestávající z šatů s velkou mašlí na dekoltu a volného saka s jemně nabíranými rukávy; leskle hnědé, zavinovací šaty s trench coatem, a variace 3D nabíraných šatů na jedno rameno.

Kombinace sladěných statement detailů a zářivých barev hrála hlavní roli. Spojení s doplňky v podobě kožených rukavic a moderních mini brýlí dokonale sjednocovaly celý look, a nenechávali jediné prázdné (nedomyšlené) místo v rámci celého konceptu. Kožené mule s nabíraným, objemným podpatkem byly jednoznačně stand-out kusem, kterým návrhář upoutal pozornost, a navnadil diváky na svou budoucí práci (a to navržení vlastní kolekce italské obuvi).

Zoltán Tóth byl schopen najít skulinu mezi antverpskou extravagancí a umírněnou estetickou preferencí českého publika, která ho v rámci MBPFW zaslouženě panovala na “Krále sezóny”.

 

archiv MBPFW

 

 

archiv MBPFW

 

 

archiv MBPFW

 

archiv MBPFW

share

Napsat komentář

Login with

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *